Stavby s vysokou úsporou energie vznikly nejen jako reakce na neustále se zvyšující ceny energií, které sužují nejednu domácnost, ale také jako odezva na současný stav životního prostředí, který se bohužel vinou lidí neustále zhoršuje. Jednou z příčin je pak právě únik tepla do ovzduší, který často způsobují nezateplené starší domy. Nízkoenergetické rodinné domy a pasivní domy mají těmto únikům tepla zabránit a ochránit tak nejen vaši peněženku, ale také naši planetu.

Pojmy nízkoenergetický a pasivní dům však nejsou jedno a to samé, jak si mnoho lidí myslí. Myšlenka těchto staveb je však stejná, a to snížit potřebné energie na vytopení objektu a zvýšit životní komfort obyvatelů domu. Obě tyto stavby bývají staveny jako klasické zděné domy, při jejichž realizaci je využito kvalitních materiálů a moderních technologií tak, aby bylo maximálně dosaženo požadovaných vlastností.

Přesto všechno existují značné rozdíly, které tyto dvě budovy odlišují. Jde zejména o rozdíly v množství spotřebovaného tepla na jeden metr čtvereční za rok. U pasivních domů je tato hodnota pouhých patnáct kilowatthodin, kdežto u nízkoenergetických domů je o něco více, a to přesně padesát kilowatthodin. Z tohoto srovnání je pak také asi každému jasné, že pasivní domy jsou nákladnější na výstavbu, avšak zase se vyznačují rychlejší návratností vynaložených financí.

Díky vysoce izolačním materiálům, ze kterého jsou pasivní domy postaveny je uvnitř objektu dosaženo příjemné teploty v jakémkoliv ročním období. Tato vlastnost má však i jiné opodstatnění, než pohodlí pouhé obyvatelů. Stálé teploty a suché prostředí zabraňuje vzniku plísní, které ve většině domků vznikají a mohou být velmi škodlivé, zejména pro děti a seniory. Domy jsou proto vhodné pro lidi, kteří jsou náchylní k nemocem a také pro alergiky.