Dnešní článek začnu (pro vás snad) zajímavým povídáním. Kolem dámských kalhot a konkrétně tedy džínů je toho totiž zajímavého spousty. Dopředu Vás upozorním, že kdybyste snad tušili o další zajímavosti mnou nezmíněné, budu moc ráda, kdy mi o ní dáte vědět v komentáři pod článkem. Pojďme se tedy vydat na naši denimovou pouť…
Zábavné kulturně-historické okénko o dámských kalhotách s českým vkladem
Je možné, že docela velká část z vás ví, že džíny byly původně navrženy coby pracovní oděv. Za jejich uvedení do výroby je zodpovědný Němec Levi Strauss, původem z Bavorska, který jejich prodej cílil převážně do vrstev zlatokopů. V jeho jméně pravděpodobně slyšíte ony populární „Levisky“. Původně byly ušity ze speciální celtoviny tkané v italském Janově, z jehož francouzského pojmenování se foneticky utvořilo slovo „jeans“. Původně také stály jeden dolar. Pokud se i my dnes chceme dostat na takovou cenu, nezbývá nám než se uchýlit k prozkoumávání second handů, čemuž jsem pochopitelně velice nakloněna.
Za současnou podobou džínů stojí technologická chyba
To zajímavější ale přichází až nyní. Za minulého režimu byly džíny vnímány jako symbol západu, mají toho možná ale docela dost společného právě s naší českou domovinou. Pravou džínovinu, tedy denim, jak ho známe dnes, údajně utkal jeden krejčí v moravskoslezském Bruntále, a dokonce se prý jednalo o technologickou chybu – látka ani v nejmenším neměla být tak hrubá. Protože už ale neměl času nazbyt, odjel s plátnem do Vídně na textilní výstavu, kde látku koupil obchodník, který ji dopravil až do USA.
A poslední, nejzábavnější perlička na závěr. Určitě víte, že se džínům říká „rifle“. Možná ten termín někteří z vás také používají. Je to vlastně docela úsměvné – první džíny, které se začaly prodávat v Tuzexu, totiž měly na zadním koženém štítku, kterým se provléká pásek, obrázek pistole a pod ním uvedeno její anglické označení. Už je vám určitě jasné, že anglické „rifle“ znamená právě pistoli, a nikoli typ kalhot, jak se některá dobrá duše domnívala. Ale to spojení těch dvou věcí je zkrátka kouzelné. Pro další čtení můžete třeba sem.
A teď od historie k současnosti, lépe tedy k našim šatníkům
Věřím, že všichni, kteří mě čtete, alespoň jedny džíny máte a nosíte a jen velmi obtížně mohu zformulovat nějaká obecná doporučení. Osobně vlastním džíny ve třech barvách. Světle a tmavě modré a černé. Tyto barvy pak tvoří kombinace s různými střihy. Bílý denim se mi osvědčil pramálo. Schválně zkuste hádat z jakých důvodů – je to velmi přímočaré.
Patrně nejvíc mi vyhovují klasické slim džíny. Pokud to nicméně počasí dovolí, ráda si je na konci ohrnuji na 2 záhyby. Vyzkoušejte to také – nebudete věřit, o kolik lépe váš outfit bude vypadat, zvláště, pokud ho doplníte lodičkami a sakem. Vždy si dávám záležet i s výběrem spodního prádla, které by v ideálním případě nemělo být pod kalhotami nijak patrné. Hezké kousky nabízí například Miorio.
Poslední dobou se vrací i volnější střihy
Často nazývané boyfriend jeans, o kterých se mluví třeba tu. Upřímně řečeno, v konvenčních řetězcích jsem nenašla takové, které by mi seděly na bocích a zároveň v pase. Volné střihy mě ale celkem baví. Vám, které se s nimi chcete bavit také, doporučuji návštěvu second handu. Vyberte klasické devadesátkové mrkváče o velikost až dvě větší, v pase stáhněte dlouhým šátkem a nohavice ohrňte. Pokud budou až moc dlouhé, můžete i zastřihnout. Pokud chcete být trošku kreativnější, nebojte se na několika místech nohavice rozpárat. I pokud se dílo nepodaří, hádám, že u kalhot za minimální cenu vám to tolik líto nebude.
Vždy navíc můžete „recyklovat“ a z dlouhých kalhot vytvořit šortky s vysokým pasem. Já se už ve svém věku takových pravděpodobně zdržím, ale pokud máte co ukázat, nebojte se zmíněnou proceduru vyzkoušet. To, co v následujícím článku stojí nehorázné cifry, i když to považuji za skvělé a vkusné kousky, tak můžete svépomocí pořídit za babku.
Asi není nutno vyprávět o tom, že jsou džíny vysoce variabilní komponentou šatníku. Nebojte se ani roztrhané mrkváče kombinovat s košilí a sakem.
Doufám, že pro Vás dnešní povídání bylo zábavné a že jsem přidala i něco málo tipů pro Ty, kteří si snad v říši denimu připadali trošku ztracení. Nebojte se o své tipy podělit. A pokud by Vám snad někdo nutil střih či barvu, která Vám není milá, vytáhněte na něj svoji rifle. 😉