flowers-1150050_640

Jak pěstovat pokojové rostliny

Není snad jedno lidské obydlí, kde by nebyla nějaká ta pokojová květina. Je však také jisté, že nemalá část pokojových rostlin, ať již získaných zakoupením, či darem skončí tu dříve, tu později úhynem rostliny. A jelikož všechno chce svoje, rádi bychom poskytli našim čtenářům několik jednoduchých rad, jak se vyvarovat toho, že o rostlinu přijdeme vlastní vinou.

   Nejdříve se seznámíme velmi obecně s tím, co je pro všechny rostliny vlastní a později se již budeme věnovat nejznámějším rostlinám, tedy rostlinám samotným, jejich původu – neboť ten nám o rostlině hodně napoví – zemině, škůdcům, zálivce a hnojení, rozmnožování a dalším činnostem, které by měly napomoci tomu, aby z našich „kytek“ jsme měli jen a jen radost.

Musíme si uvědomit, že pokojová rostlina není jen dekorace našeho příbytku, ale že je to živá část přírody, která potřebuje minimální podmínky, aby tou dekorací právě mohla být. Není žalostnější pohled na skomírající rostlinu v suchém substrátu někde v koutě místnosti a přece by stačilo mnohdy málo, aby z rostliny, na kterou není zrovna ten nejhezčí pohled, se stala okrasa našeho domova.
Začněme tedy pro začátek tím, že je třeba vědět u každé rostliny, kterou chceme mít doma, odkud pochází. Z toho vyplývá, že rostliny, které rostou ve stínu čínských lesů, jako je Aspidistra, česky Kořenokvětka, nemůžeme pěstovat na jižním parapetu našeho okna na plném slunci a naopak Echinopsis, což je nejběžnější kaktus našich babiček nemůžeme mít v tmavém koutě pokoje.
Stejně tak musíme vápnostřezný Vřesovec (Erika) zalévat dešťovou vodou a naopak, vápnomilné rostliny můžeme zalévat běžně vodovodní vodou. Stejně tak musíme rozlišovat, kterým rostlinám při přesazování přidáme do substrátu rašelinu a naopak, u kterých musíme rašelinu vynechat a třeba přidat i zvětralou omítku. A o všech těchto aspektech je nutno při pěstování rostlin vědět. A to nám právě řeknou přírodní podmínky, kde rostliny původně rostly. Mohla to být vlhká místa kyselých rašelinišť, deštné pralesy s vysokou relativní vlhkostí , suché pouště amerických savan i místa subtropického a mírného pásma naší země. A stejně je to i se substrátem, množstvím dešťových srážek, které nám mohou napovědět něco o zálivce apod.
Zdroj: tamere.com

Napsat komentář